Nahořklý „kamarád“

Jistěže se najdou lidé, kteří pivo nějak nemusí. I takoví mají právo na život, že ano. Pak jsou ještě takoví, kteří jej pijí, ale ne nějak pravidelně. Prostě si občas koupí lahev, nebo si sem tam zajdou do hospůdky na jedno čepované. A oni, když říkají, že jdou na jedno, tak na to jedno skutečně jdou. A tím se dostáváme k velkým milovníkům zlatavého moku. Ti jdou také na jedno, ale při tom urazí deset a více.  

Sklenice piva

Každý člověk ví, kolik pivínka vypije a podle toho i řídí doma své zásoby, když z nějakého důvodu do hospody nesmí, nebo ještě hůře, nemůže. Tento človíček má doma třeba basu piv a bojí se o každé z nich. Například pan Švandrlík, slavný to spisovatel, tak ten měl chodbu piv. Ano, chodbu plnou sklenic s pivem.  

Pivař, jenž má pouze basu nemá rád neočekávané nájezdy kamarádů, kteří mu z toho upijí několik lahví, protože on pak musí znovu do obchodu, kde možno tento mok zakoupit. Kdyby měl jen malé tušení, že si může pivo v Praze nechat přivézt až domů přede dveře, nebyl by tak nervózní. Dokonce i kamarádi by se mohli složit na nějaký ten soudek. Ano, firma Pivotoč, o níže je zmínka v linku, rozváží i pivo v soudcích a které si pak doma v klidu můžete načepovat a posedět s přáteli. Ohníček se u toho nedoporučuje, vznikají pak většinou drobné potíže, například s parketami, které hoří lépe než přinesené dříví.  

Tmavá piva

Objednávání pivínka, je naprosto jednoduché, stejné jako když si objednáváte dovoz čehokoli až domů. Nejprve si v klidu vyberte pivo, na které máte nejvíce chuť a pak objednejte. Klidně i několik druhů najednou, Je to jedna cesta. A když máte objednáno, chvíli vyčkejte. Můžete si nachystat otvírák a čekat třeba přede dveřmi. Až zásilka dorazí, tak ji nejprve kurýrovi zaplaťte, on se k vám s pitím přidat stejně nemůže. Nu, a pak už jen vychutnávejte ten božský mok a nedejte se absolutně ničím rušit.