S podobným příkladem, který je výše popsaný, se můžeme setkávat i nyní. Některé ženy nemají zaměstnání, ale jejich pozice je žena v domácnosti. Muž chodí do práce a vydělává peníze. Ona se stará o to, aby doma bylo naklizeno, navařeno a postaráno o děti. Jak si můžete všimnout, tak toto všechno je pouze jen o zvyku.
Nikde není dáno, že do práce by nemohla chodit ona. On by mohl být doma a starat se o rodinný klid. Přeci jen, dnes je již možnost, že na mateřské místo dívky může zůstat chlapec. Není to o výměně rolí, ale o tom, jak se dva lidé dohodnou . Jestliže ona je spíše kariérní typ a on rodinný, tak každému to může vyhovovat jinak. Proto není dobré posmívat se druhým. Jestliže jim to vyhovuje a jsou oba dva spokojení, tak je to jenom dobře.
Jestliže se dívka naučí spravovat různé technické vybavení, má vystudovanou střední školu mechanickou apod., tak to není ostuda. Má to své plusy. Jestliže se totiž po dobu studia, kde se naučí všechno možné, jak se například postarat o nefunkční pračku (tedy jak jí opravit) nebo jak vyměnit žárovku či nahodit elektřinu, tak má do života tzv. „vystaráno“. Po dobu studia se totiž může naučit i vařit a pak má všechny předpoklady pro to, že se o sebe zvládne v dospělosti postarat sama, aniž by potřebovala mít chlapa v domácnosti. Jistě to pro některé muže může být ponižující, pokud jejich holka bude umět více technických věcí než on. Kluk by se pak mohl stydět za to, že toho doma moc neudělá a jeho holka toho zastane více.
Samozřejmě není na škodu, pokud se dívka umí postarat o technické potíže, které by doma mohli nastat. Měla by však nechat i jeho, aby se mohl „ukázat“ s tím co umí a mohl být na sebe hrdý.
Naopak by se chlapec měl naučit v dospívání uvařit nějaké jídlo, aby později neskončil na hotových pokrmech či konzervách. Také by se měl zvládat alespoň částečně postarat o dítě.