Trpělivost je věc, která není dána každému, Někdo jí má na rozdávání a druhý ji nemá vůbec. Učíte-li se na nějaký hudební nástroj, musíte denně cvičit a cvičit, často po mnoho let, než z Vás bude virtuos na koncertních podiích. Když chcete uběhnout maraton, také nemůžete běžet bez přípravy, musíte mít trpělivost a dlouhodobě trénovat a zase trénovat, abyste zvládli doběhnout do cíle.
Trpělivost potřebuje mnoho lidí i při své práci, hodinář při sestavování hodinkového strojku, lékař při operaci pacienta, učitel při snaze naučit další generaci potřebné vědomosti. Trpělivost a to velkou dávku, potřebuje každý rodič, když se rozhodne pořídit si potomka. Několik měsíců musí mít trpělivost, než žena otěhotní, potom dalších devět měsíců trpělivosti k cíli, kterým je porod zdravého miminka. A po jeho narození? To je nutné se trpělivostí přímo obrnit. Mnoho nocí miminko propláče, mnoho hodin ho rodiče trpělivě houpou na rukou, učí ho mluvit, chodit, rozumět světu a vše potřebné. A po letech trpělivosti se potomek odvděčí pubertou a jejími drzými projevy neúcty a podobně. A rodiče opět potřebují mnoho trpělivosti, než toto bláznivé období přejde.
Celý život člověka je o trpělivosti. I když děti vyrostou a odejdou z domu, musíme mít trpělivost na to, až přijdou za námi na návštěvu. A když odejdou, potřebujeme další trpělivost, než znovu přijdou. A když už je nám mnoho let, čekáme trpělivě znovu. Čekáme na smrt.
Trpělivost zkrátka potřebujeme celý život, od svého narození, až do své smrti. Je to tak, ať se nám to líbí, nebo ne. A když jednáte s úřady, to teprve potřebujete obrovskou dávku trpělivosti. Posílají Vás od dveří ke dveřím, každý Vám dá jiný formulář a Vy vyplňujete a na konec se dozvíte, že všechny ty formuláře nepotřebujete a potřebujete jiný. Je třeba mít dostatek trpělivosti na vše v životě.